Vždy věřit - YeWook

3. ledna 2013 v 14:34 | JiKi G |  Oneshot
Noo takže....povídka...tzv.... xD Je to krátké...aaa....že je to na pár YeWook...táák...tam jakoze je jen takovej nadhoz ale jinak je to prakticky...jen RyeoWook xD noo...byla jsem líná psát jakekoliv pokračování xD Neva xD

http://withfriendship.com/images/g/31347/Ryeowook-pic.jpg

Název : Vždy věřit
Fandom : Super Junior
Pár : Jakoby žádnej ale YeWook ( chápete ne? xD )
Varování : None ...absolutně žádné


Vypráví : RyeoWook

S očima zalitýma slzami jsem koukal na silnici přede mnou skrze přední okno mého auta. Pevně jsem v rukou svíral volant a nepokrytě plakal. Neměl jsem už sílu to skrývat. Život byl ke mně vážně krutý. Kdybych tak dlouho nevěřil, že ještě existuje nějaké dobro nebo štěstí , už bych to vzdal. O tolik lehčí by pro mě bylo kdybych zemřel, ale vážně jsem věřil ve štěstí. Byl jsem tak naivní . Už nic nemám. Nic mi nezbylo. Nic ani nikdo. Přesto jsem si ale stále říkal "co když se něco změní" vše se ale mění jen k horšímu. Ale teď už ne. Už nevěřím.
Jenou rukou jsem si otřel oči abych pořádně viděl na cestu. To že by mi nevadilo zemřít neznamená že chci zabít i někoho jiného a kdybych se vyboural bylo by dost možné že bych někomu ublížil nebo ho i zabil. Jel jsem po skoro prázdné silnici když jsem najednou zaslechl troubení auta. Lekl jsem se co se děje ale rychle jsem pochopil když se na mě ze zatáčky v protisměru vyřítila velkou rychlostí velká dodávka. Nestihl jsem nic udělat. Nemohl jsem to stihnout. Poslední co jsem viděl byli světla auta, slyšel velkou ránu a potom jsem se ponořil do naprosté tmy a ticha.


Ocitl jsem se v místnosti, která se zdála být nekonečná. Vypadala jako by zářila. Všude bylo bílo. Nikde žádný nábytek. Nikde nic. Jen záře, která mě i přes její sílu do očí nebolela. Nepotřeboval jsem dlouhou dobu, abych si uvědomil, kde jsem. Bylo mi to jasné. Zvláštní že jsem nepociťoval žádný strach. Necítil jsem totiž vůbec nic. Jen klid. Už dávno jsem tak klidný nebyl. Vše v mém životě se poslední dobou točilo jen kolem smutku a stresu. Teď jsem se cítil jako bez duše. Žádné emoce. Jen uvolnění. Seděl jsem na lavici, která se zdála být jedinou věcí tady. Skoro ani nebyla vidět. Barevně splývala s místností. Jako bych seděl ve vzduchu. Najednou ze světla vystoupil muž. Přišel mi jen o něco málo starší než já. Měl dlouhé bílé vlasy, krásný obličej a stříbrné oči. Vypadal jako anděl a možná že i byl. Blížil se ke mně pomalím krokem a nakonec se posadil na lavici vedle mě. Nic neříkal, jen hleděl před sebe. Po chvíli ticha jsem se konečně odhodlal promluvit. " Jsem mrtvý že?" znělo to až ledově klidně a ani ne jako otázka. Stále jsem na něj koukal ale on se na mě ani nepodíval " Ne. Tvé tělo žije. Jen je teď na tvé duši jestli se do něj chce vrátit, nebo zůstat tady a nechat ho zemřít." Jeho hlas zněl tak zvláštně. Jakoby prostupoval celým mým tělem.
"Tak co tu tedy dělám? Mám si vybrat, jestli žít nebo zemřít?"
"Ano. Život k tobě nebyl spravedliví a ty si teď můžeš určit zda v něm pokračovat nebo nikoliv."
"Pokud víš jaký je nebo…… byl můj život, potom musíš znát i odpověď" poprvé se na mě podíval
" Už nevěříš?"
"Už nemám čemu věřit" ano. To jsem řekl dost trefně. Čemu bych taky mohl ještě věřit. Krom toho chtěl jsem umřít a teď můžu a ani to nebude bolet.
"Vždy je čemu věřit. Třeba zrovna teď když se vrátíš objevíš své štěstí na které celou dobu čekáš" řekl a do mě jakoby znovu vstoupila jakási naděje. Ale ignoroval jsem ji. Jako bych byl rozhodnutý už od úplného začátku.
" Čekal jsem už dlouho. Už na světě nikoho nemám. Přišel jsem o rodinu o přátelé a teď už i o práci. Nemám důvod se tam vracet."
" Vždy je nějaký důvod. Je to ale tvá volba. Sám se musíš rozhodnout a až budeš jistě vědět co chceš buď se probudíš nebo tvé tělo zemře a tvá duše půjde za námi, ale na svět už se nikdy nepodíváš. Už nikdy novou šanci žít nedostaneš. Už nikdy nebudeš moct hledat své štěstí. Rozmysli se dobře. Štěstí čeká na každého, jen musíš věřit." Co řekl, mě najednou donutilo přemýšlet. Chtěl jsem se ho zeptat ještě na tolik otázek ale než jsem ze sebe stihl cokoliv dostat viděl jsem jak mizí v záři. Zmizel stejně jako se objevil. Teď už bylo jen na mě jestli věřit nebo už neriskovat a zůstat. Stále mi v hlavě běhaly útržky toho co řekl " Třeba zrovna teď když se vrátíš objevíš své štěstí. Vždy je nějaký důvod. Už nikdy nebudeš moct hledat své štěstí. Štěstí čeká na každého." Možná že má opravdu ještě cenu žít. Třeba má vážně pravdu. Třeba na štěstí narazím zrovna teď. Stále věřím. Je to tak. Stále jsem tak naivní ale všechno mě nutí riskovat. I přes to jak moc zlý na mě můj život byl…..chci ho ještě žít.


Jakési pípání mě nepříjemně bilo do uší. Zdálo se mi že je tak moc nahlas, ale věděl jsem že je to jen můj pocit. Vzpomněl jsem si na vše co se stalo když jsem "spal" a…..vážně žiju. Z povzdálí jsem slyšel nějakou ženu jak volá " Přiveďte doktora. Probouzí se". Pokusil jsem ze otevřít oči ale bolestně mě do nich udeřilo prudké světlo. Rozhodl jsem se pro pomalejší otevírání očí a ne jen z důvodu ostrého světla ale také že jsem se cítil velmi slabý a mé víčka jakoby vážili tunu. Najednou jsem znovu spatřil svět. Všude spousty tvarů a lidí. Taky hluku a různých pachů. Jakmile jsem se rozkoukal a vše kolem mě přestalo být zamlžené a rozmazané uslyšel jsem příjemný mužský hlas. " Vítejte zpět RyeoWooku" otočil jsem se za ním a jen zůstal koukat. Byl tak krásný. Úplně jsem z něj zkameněl. Myslel jsem že něco takového už nikdy cítit nebudu ale mýlil jsem se. Stál tam a mile se na mě usmíval. Vypadal tak dokonale. " Jmenuji se Yesung a jsem váš lékař . Operoval jsem vás a teď vás budu léčit.Víte…měl jste velké štěstí že jste přežil. Mysleli jsme že vás ztratíme ale vy jste se najednou probral."Takže štěstí. Možná se teď opravdu vše v dobré obrátí. Ne jen že žiju ale také cítím že zrovna tento mladý krásný doktůrek může dát mému životu smysl. Že on by mohl být má dobrá budoucnost. Je dobře že jsem to nikdy nevzdal. ON měl pravdu……štěstí čeká na každého a já cítím že mně už jde dokonce naproti. Takže budu .......
VŽDY VĚŘIT

THE END

Poznámka - Vím že Yesung se nejmenuje Yesung ale Kim JongWoon ale zkrátka...jsem tam napsala Yesung xD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kari55 Kari55 | Web | 9. dubna 2013 v 14:29 | Reagovat

to je tak krásné a smutné.. T3T jsem ráda, že Wookie věřil.. ^○^ a ted už bude jen líp a líp!! ^○^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama